Vydané knihy

Dvacet povídek od dvaceti začínajících autorů. Všechny původní, nikde předtím nezveřejněné, i když ne všechny úplně nové. Některá díla prostě jen jejich autoři vytáhli ze svého literárního šuplíku. Děj povídek se odehrává v současnosti, ale i v budoucnosti i v minulosti. Zřejmě většinu z nich lze je zařadit do žánru sci-fi, jiné jsou prostě zajímavé příběhy ze současnosti, minimálně dvě povídky bych zařadil do žánru krimi. A o čem že ty povídky jsou? Dá se říct, že o tom, co trápí, co zajímá, čím se zabývá současná teenage generace. Přece jenom převážná část autorů jsou středoškoláci. Více informací najdete v úvodu v samotné knize resp. v její ukázce zdarma.

Problematika regionální literatury Karvinska tvoří jednu z důležitých složek regionálního vědomí obyvatel dané oblasti a souvisí ve větší či menší míře s kulturními aspiracemi jeho obyvatel a tvůrců, kteří je reprezentují. Naše studie akcentuje zkoumání estetická funkce literárního díla, spolu s tím i jeho sociálně-psychologické aspekty. Regionální literárněvědný výzkum nemusí být ústupem od celostních hledisek národní literatury, ani z nároků na zkoumané hodnoty. Specifický územní a typologický výzkum nám umožnil, abychom se detailněji zaměřili jak samotnému vývoji českého a polského písemnictví v regionu Karvinska, tak komparativnímu pohledu na stýkání se české a polské literatury (zdejší německou literaturu v našem příspěvku nereflektujeme). Zároveň jsme považovali za důležité poukázat i na skutečnost vzniku literárních děl autorů, kteří nejsou rodáky z Karvinska, ale odjinud, a kteří do regionu přišli převážně za prací, avšak brali si z něj ve své literární tvorbě inspiraci. Zásadním kritériem pro podrobnější pojednání o dílech vybraných autorů pak byl význam jejich literárního díla; máme přitom na mysli beletrii, tedy texty s převahou estetické funkce, nikoli lokální písemnictví v jeho celku, jehož výzkum patří spíše do vlastivědy, literárního místopisu, popřípadě do sféry kulturně-antropologického bádání.

LIBOR MARTINEK

V naší studii zkoumáme projevy kulturní skupinové a individuální autorské identity především v krásné literatuře, popřípadě v některých příhodných žánrech lokálního písemnictví. Identitu je možné zkoumat z hlediska narativních struktur, ale v našem případě jinak, než jak to činí filozofové, kteří se zamýšlejí nad samotnou podstatou identity, psychologové, kteří např. upozorňují na dynamiku identity jedince v socializačním procesu a utváření osobnosti, sociální psychologové, varující před ztrátou identity v teorii davu, sociologové, zkoumající subjektivní zpracování biografické kontinuity/diskontinuity, a politologové, kteří uvažují v souvislosti s Evropskou unií o identitě evropanství. Identita je důležitá pro regionální, národnostní a národní povědomí etnické menšiny, kterou v našem případě představují obyvatelé českého Těšínska hlásící se k české a k polské národnosti (německá národnost, v regionu poměrně početná do odsunu po roce 1945, není předmětem naší pozornosti). Zkoumány jsou projevy bilingvismu v literatuře, problematika tzv. malé vlasti (v polštině „ojczyzny“), domova, rodného domu apod.

Poněkud obecný a abstraktní pojem identita, kterému lze rozumět univerzálně jako totožnosti (identifikaci potom jako procesu ztotožňování), prostřednictvím zapojení do určitých vztahů (regionálního, biografického, kulturního, politického, skupinového apod.) specifikujeme a přibližujeme určitému obsahu významů. Tyto obsahy jsou různě konkretizovány, tematizovány a symbolizovány v literatuře. „Identitu“ tudíž chápeme jako aktivní prvek, který logiku významu získává teprve tím, že je uveden do konkrétních vztahů.

Zkoumání identity si vyžaduje nejen tradiční biografický, strukturální nebo strukturálně-sémiotický postup, nýbrž z hlediska metodologie studie je nutné zohlednit i antropologickou dimenzi hledání možných koncepcí identit a způsobů identifikací. S vědomím, že z hlediska času, jenž je v literatuře úzce spojen s vyprávěním (narací), setkáváme se v beletristice s vyjádřením odlišné strategie autorských (spisovatelských) přístupů v souvislosti s kulturní, sociální, ekonomickou či politickou situací společnosti, která však v literatuře zdaleka není jejím prostým odrazem. Akcentujeme proti tomu hledisko komunikační, referenční a v odůvodněných případech transcendenční.

Co se týče konkrétního zkoumání individuální identity, činíme tak na příkladu významného spisovatele polské národnosti, polsky píšícího Pawła Kubisze (12. května 1907 Konská, Třinec – 19. srpna 1968 Český Těšín), jenž se stal obětí nevybíravých likvidačních praktik jako spisovatel, redaktor polského menšinového tisku ze strany krajských, okresních i místních orgánů KSČ a také nepřejících mu osob z Hlavního výboru Polského svazu kulturně-osvětového (PZKO).

LIBOR MARTINEK

V knize Obraz literatury z oblasti Jeseníků se zabýváme spisovateli, kteří se inspirovali Jesenickem i autory narozenými na Jesenicku – českými i německými. Nemohli jsme nezmínit německé vlastivědné pracovníky se vztahem k Jesenicku. Po válce se v umění i jinde výrazně projevila také řecká komunita, jejíž výraznou osobností byl Sotiris Joanidis. Z poválečného období zmiňujeme např. Věru Sládkovou, Vladimíra Körnera a další autory. Neopomíjíme příběhy s detektivní zápletkou nebo prózu s přírodní tematikou z Jesenicka, zpracování folklorních látek německými i českými autory, ale i moderní pohádky a pověsti v podání Miroslava Kubíčka. Z autorů střední a mladší generace mj. uvádíme Petra Špangera, Jaroslava Režného, Roberta Pocha, Aleše Kauera, Evu Fišerovou a Miluši Šajnohovou. Dále rozebíráme texty hudební skupiny Priessnitz, které je věnována celá jedna kapitola a s ní související následující kapitola s tématem komiksu Alois Nebel (Jaromír Švejdík alias Jaromír 99, Jaroslav Rudiš). V dalších kapitolách upozorňujeme na samizdatovou edici dramatika a režiséra J. A. Pitínského Žeň graefenbergská, uvádíme mladé autory poezie a prózy, a v závěru významná knižní nakladatelství v oblasti Jeseníků.

LIBOR MARTINEK

Knihu Dějiny literatury na Bruntálsku jsme pojali jako studii, ve které zkoumáme písemnictví oblasti odpovídající okresu Bruntál v jeho hranicích do roku 1960 před sloučením tří menších okresů – krnovského a rýmařovského spolu s bruntálským. V knize se zabýváme písemnictvím na Bruntálsku v době předbělohorské, uvádíme činnost moravského publicisty a pedagoga Karla Josepha Jurendeho, zdůrazňujeme význam knihoven řádu německých rytířů jako pramen poznání minulosti regionu. Dále se vyjadřujeme k problematice výzkumu sudetoněmecké literatury, literatury regionu dotýkající se odsunu sudetských Němců a jejich literárních návratů a k působení některých německých vlastivědných pracovníků. Devátá kapitola pojednává o pověsťovém a pohádkovém žánru v literatuře se vztahem k Bruntálsku, desátá o časopise Vlastivěda Severomoravského kraje – okres Bruntál. V dalších kapitolách zkoumáme regionální literaturu období českého národního obrození a období po první světové válce. Popisujeme zde fikci – vyprávění Poslanec na trakaři, ve kterém spisovatel Jaroslav Hašek údajně navštívil Bruntál. V třinácté kapitole je zmíněna výpověď o událostech roku 1938 tehdejšího okresního hejtmana v Bruntále JUDr. Jana Brothánka. Následuje pojednání o literatuře regionu z období po druhé světové válce a o literárních dílech s kolonizační tematikou. Předposlední kapitola zkoumá literární tvorbu mladších autorů na Bruntálsku. Na závěr knihy zmiňujeme regionální nakladatelství a vydavatelství.

LIBOR MARTINEK

E-knihy jsou super!

Vydané knihy

Beletrie

Naučná literatura