Naši autoři

Autorka píšící pod pseudonymem Amarylis se narodila v roce 2004. Studuje na Vyšší odborné a střední zdravotnické škole v Praze. Ve volném čase, kterého je bohužel kvůli škole málo, se věnuje psaní, čtení, kreslení a focení. Psát začala o přestávkách mezi hodinami na druhém stupni základní školy a vydrželo jí to až do současnosti. Od roku 2018 píše své příběhy na Wattpadu a od té doby zde zveřejnila 6 děl. Má zde skvělé čtenáře, kteří jí velmi pomáhají a podporují ji. Její nejlepším umístěním je 39. z 524 v kategorii nemoc. Psaní pro ni opravdu hodně znamená a doufá, že třeba časem jednou vydá i knihu v tištěné podobě.

Do sbírky Poslední hodina a další povídky z dvaadvaceti hlav přispěla povídkou Les.

Jan Básník, vlastním jménem Jan Strnad, se narodil 2. června 1974 v Plané u Mariánských Lázní, gymnázium vystudoval v Tachově. Začal psát v létě 2020 během svého sedmdesátidenního pobytu v léčebně. Inspirací mu byla četba knih Ivana Krause a Michala Viewegha. Na serveru Písmák.cz se v soutěži Próza měsíce dvakrát umístil na druhém místě, poprvé v prosinci 2020, podruhé v následujícím lednu. Od února pravidelně publikuje své nevšední povídky v Tachovském deníku na straně 10, která je společná pro všech 8 mutací Deníku, které vycházejí v západních Čechách – Oddělení 32 A aneb Copak jsem blázen?, Oddělení 32 A, kapitola č. 2 aneb Schízy zdarma, O peckách a lidech aneb Hamletovská otázka na oddělení 32 A, Bílá pávice a Bůh lásky aneb O citech k sestřičce Tereze, Bitva u Tachova 1427 aneb Jak se husité hrdinně upnuli na město. Jeho vzor je spisovatel Ivan Kraus, oblíbený žánr humorné či sarkastické povídky a básně. Jeho cílem je vydat knihu povídek a básní z prostředí psychiatrické léčebny.

Do sbírky Poslední hodina a další povídky z dvaadvaceti hlav přispěl povídkou Únos.

Nicol Černá se narodila 19. dubna 2005 ve Znojmě. Studuje na znojemském Gymnáziu Dr. Karla Polesného. Již odmalička se věnovala psaní a pak i kreslení komiksů. Umístila se v několika literárních soutěžích. V soutěži Jižní Morava čte obsadila se svou povídkou na téma Tajemství knihovny 1. místo a v 15. ročníku Autorského čtení žáků ZŠ a studentů středních a učňovských škol v roce 2020 obsadila 3. místo za povídku Pocit z nové knihy. Své příběhy publikovala i na Wattpadu. Kde se umístila s příběhem Kočky nebo vlci, není to jedno? na 35. místě z 600 a s příběhem Tajemství agentů na 4. místě z 86.

Její další zálibou je kreslení, ráda chodí do divadla, věnuje se zvířatům, tančí zubmu a bříšní tance. Její životní cíl je napsat vlastní knihu.

Do sbírky Poslední hodina a další povídky z dvaadvaceti hlav přispěla povídkou Království Anik.

Kristýna Eidelpesová se narodila 15. června 2001 v Plané. Vystudovala studijní obor ošetřovatel. A v tomto oboru již dva roky pracuje – působí jako ošetřovatelka v domově pro seniory. Kromě zaměstnání, které ji baví, má spousta koníčků a zájmů. Ve volném čase kreslí, jezdí na kole, chodí na procházky, čte a hlavně píše.

Psaní se věnuje asi od svých jedenácti let, kde se snažila napodobit styl autorů jejich oblíbených knížek, což byly dětské detektivky, sci-fi a fantasy. Jenže v těžkých začátcích se zmohla jen na pár kapitol a její nedokončené příběhy mizely v šuplíku. Od dubna 2016 publikuje svoje příběhy na Wattpadu. Do dnešního dne zveřejnila celkem čtyři příběhy. Asi jejím největším úspěchem je umístění jejího příběhu v kategorii taxi na 4. místě z 15.

Do sbírky Poslední hodina a další povídky z dvaadvaceti hlav přispěla povídkou Bunkr.

Dominik Hladký se narodil 2. ledna 2001 v Havlíčkově Brodě. Ve Skutči absolvoval Gymnázium Suverénního řádu maltézských rytířů a nyní studuje vysokou školu. Literární tvorbě se věnuje od chvíle, kdy se naučil na základní škole psát. Během let se mu podařilo opakovaně umístit v literární soutěži Evropa ve škole, ve 27. ročníku získal ve své kategorii 1. místo. V roce 2018 obdržel v soutěži Česká lupa za povídku Jsem vaše speciální cenu poroty. O dva roky později obsadil v soutěži Rokle šeré smrti s povídkou Nepochopitelná hrůza z naprostého bezpečí první místo.  Úspěšně se zúčastnil i soutěže Rozsviťme ČR 2020. Nemá oblíbený žánr, snaží se o to, aby se v jeho dílech literární útvary různě prolínaly. Mezi jeho vzory patří Gillian Flynn, Milan Kundera či John Steinbeck.

Do sbírky Poslední hodina a další povídky z dvaadvaceti hlav přispěl povídkou Úsměv, prosím!.

Adéla Hötzlová se narodila v srpnu 2002. Letos úspěšně odmaturovala a byla přijata na právnickou univerzitu. Chtěla by se zaměřit na trestní právo. Mezi její záliby patří matematika a fyzika, též jezdí na koni a věnuje se motocrossu. Své první příběhy vymýšlela už jako dítě, nebyla společenský typ a díky psaní utíkala, kamkoli se jí zachtělo. Tehdy by ji nenapadlo, že se někdy v budoucnu dostane tam, kde jsem teď. Již pět let veřejně publikuje svá díla na platformě Wattpad. Jejím nejlepším výsledkem je umístění jednoho jejího příběhu mezi prvními šesti v kategorii sci-fi. Má radost, že je schopna ostatním lidi předávat to, co se jí odehrává v hlavě.

Do sbírky Poslední hodina a další povídky z dvaadvaceti hlav přispěla povídkou Démoni.

Tereza Janouškovcová se narodila 26. května 1983 v Ústí nad Labem. Poté do svých devatenácti let žila s rodiči v Liberci. Je vdaná, má dva syny. V Brně vystudovala Fakultu sociálních studií MU, obor sociologie a žurnalistika, v Praze pak Fakultu sociálních věd, obor žurnalistika. K literatuře má kladný vztah od dětství, četla všechno a pořád. Psát začala na střední škole, hlavně milostné básně, které ale zůstaly „v šuplíku“. Na vysoké škole přispívala do regionálních novin a později začala pracovat pro Český rozhlas Radiožurnál jako redaktorka. Psaní bylo součástí i její další práce - PR pracovníka pro neziskovou organizaci, kde se věnovala tématu návratu vězňů do společnosti. K literárním pokusům se pak vrátila až po odchodu z práce na rodičovskou dovolenou. Začala psát říkanky pro děti, drobnou poezii, fejetony a povídky, které uveřejňovala nejprve na amatérském serveru pro literáty Totem, později na serveru Písmák.

Do sbírky Poslední hodina a další povídky z dvaadvaceti hlav přispěla povídkou Andělské trápení.

Kateřina Kolíbalová se narodila 8. prosince 2004 v jedné z malých vesnic u Tišnova. V současnosti studuje na Jarošce – Gymnázium Brno, třída Kapitána Jaroše. Již od dětství má ráda knihy, mezi její oblíbené z dětství patří Malý princ nebo Dášenka. Vlastní příběhy začala psát na druhém stupni základní školy a věnuje se jim dodnes. Mezi její zájmy patří čtení, poslech hudby a procházky v lese. Jednou by chtěla vydat vlastní román.

Do sbírky Poslední hodina a další povídky z dvaadvaceti hlav přispěla povídkou Rozsudek.

Mgr. Miroslava Krčová, narozená 5. srpna 1965, absolventka Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Svou kariéru spisovatelky zahájila v roce 2014 založením úspěšného blogu, který psala pod pseudonymem Jesenická Maryška. Považuje se za velkou milovnici Jeseníků, ve kterých žije celý život. Je v nich trvale a pevně zakořeněna. Příroda ji inspiruje a nabíjí. Nepíše však pouze o přírodě, ale popisuje i realitu okolního života, ovšem způsobem nevšedním, s fantazií sobě vlastní. Svoji první knihu Miluju Jeseníky vydala v roce 2015. Po rozebrání, za dva roky, přichází pak s druhým, již vázaným vydáním. V lednu 2020 vydala svou druhou knihu Jesenická Maryška v New Yorku. Pohledem „venkovanky“ nahlíží na hektický život v tomto obrovském městě.

Do sbírky Poslední hodina a další povídky z dvaadvaceti hlav přispěla povídkou Setkání, která pochází ze začátku spisovatelčiny kariéry a patří do kategorie ze šuplíku.

Marie Macíková se narodila 7. května 2002 v Praze. Je vyučená cukrářka, ale této činnosti se věnuje jen ve volném čase. Po ukončení školy se rozhodla pracovat v jisté nejmenované společnosti provozující jeden z největších řetězců rychlého občerstvení. Bydlí v rodinném domě, kde chová morčata, psy a kočky.

Psát sci-fi příběhy začala v průběhu roku 2016. Na serveru Wattpad do dnešního dne zveřejnila přes 40 příběhů, z nichž se mnohé v různých kategoriích umístily na předních místech. V příbězích vyjadřuje své aktuální pocity, případně sděluje, co ji momentálně trápí.

Má v plánu napsat vlastní knihu. Dokonce má i námět a doufá, že podobný nápad ještě před ní nikdo nedostal, takže svůj sen uskuteční.

Do sbírky Poslední hodina a další povídky z dvaadvaceti hlav přispěla povídkou Osudové setkání.

Kateřina Ocelková se narodila 9. března 2000 v Hranicích na Moravě. Studovala na Gymnáziu Jakuba Škody v Přerově, nyní pokračuje ve studiu na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Na prvním stupni základní školy se začala věnovat skládání básní, později i beletrii. Se svými prvními výtvory se účastnila literárně-výtvarné soutěže Požární ochrana očima dětí a mládeže, poté zveřejňovala své příběhy na platformě Wattpad. Své první dílo Humanoid/Nexus, vydané samonákladem, dopsala v červnu 2019. Věnuje se převážně sci-fi zaměřenému na psychologii postav, jejich smýšlení o světě a rozporu mezi vědou a náboženstvím, a básním, popřípadě lehkým humorným parodiím.

Mezi její koníčky patří hudba – ať už zpěv, poslech nebo hraní –, učení, seriály a počítačové hry. Jejím cílem je vydat tištěnou knihu se zprávou skrytou mezi řádky pro svou rodinu a ztotožnit se se svým dílem poprvé pod svým pravým jménem.

Do sbírky Poslední hodina a další povídky z dvaadvaceti hlav přispěla povídkou Zoubková víla. Na sbírce spolupracovala též jako korektorka.

Daniela Ottová se narodila 21. března 2006 ve Znojmě. Studuje na znojemském Gymnáziu Dr. Karla Polesného. Zajímá se o hudbu a o zvířata. Ráda chodí do přírody a také kreslí. Hraje na klavír, housle a zpívá ve sboru. Tvůrčímu psaní se věnuje od malička. Umístila se v několika literárních soutěžích Městské knihovny Znojmo. Získala 2. místo za povídku Tajemství knihovny a o rok později Čestné uznání za příběh na téma Můj čas s knihou. Její text s názvem Vánoce za sto let byl otištěn ve Znojemském deníku. Píše, sbírá zkušenosti a jejím snem je napsat vlastní knihu.

Do sbírky Poslední hodina a další povídky z dvaadvaceti hlav přispěla povídkou Odhodlán přežít.

Daniela Petříková se narodila 28. ledna 2004 v Ostravě. Nyní navštěvuje SPŠ stavební v Ostravě – Zábřehu. Psaní příběhů se věnuje od svých dvanácti let, na Wattpadu píše od roku 2018, kde má publikované tři příběhy, z nichž jeden obsadil v kategorii StarWars 5. místo z 308 a druhý v kategorii sci-fi  55. místo z přibližně 2000. Říká o sobě, že má ráda zvířata a kromě psaní se věnuje focení, vyšívání a skládání origami.

Do sbírky Poslední hodina a další povídky z dvaadvaceti hlav přispěla povídkou Pro senzaci všechno!

Mgr. Kateřina Pospíšilová (1974) pochází z Podkrkonoší, více než 25 let žije v Praze. Je absolventkou gymnázia v Trutnově a dále oboru učitelství angličtiny na Univerzitě Pardubice. Dlouhodobě působila v oblasti firemní komunikace a jako mluvčí, v současnosti pracuje jako projektová manažerka v IT. V tvůrčím psaní nachází protiváhu ke každodennímu stresu a nepředvídatelnosti dění uvnitř mezinárodních korporací. Svoje literární práce dosud nikde nepublikovala. Její texty vznikají převážně v rámci kurzů kreativního psaní pod vedením úspěšné autorky a novinářky Dany Emingerové. V souladu s aristotelovským tvrzením Jsme tím, co opakovaně děláme; dokonalost tedy není čin, ale zvyk se průběžně pokouší přivést svoji tvorbu na vyšší úroveň.

Do sbírky Poslední hodina a další povídky z dvaadvaceti hlav přispěla povídkou Škola života.

Ella Schönfelderová se narodila v roce 2007 a zatím ještě chodí na základní školu. Mezi její záliby patří gymnastika, čtení knih, poslech hudby a hra na kytaru. Má ráda podzim. V únoru 2021 začla psát na Wattpadu. Za tu dobu zde zveřejnila tři příběhy, z nichž jeden obsadil v kategorii napínavé 36. místo z 201 a současně v kategorii sciencefantasy 14. z 38. V psaní na tomto webu rozhodně hodlá pokračovat.

Do sbírky Poslední hodina a další povídky z dvaadvaceti hlav přispěla povídkou Námět na román.

Veronika Součková se narodila 20. července 2003 v Brně a právě dokončila třetí ročník na Střední odborné škole knihovnické v Brně. Psát začala v páté třídě, protože už ji nebavilo číst cizí příběhy, chtěla si vytvořit vlastní, které bude moci sama ovlivňovat. Některé její příběhy zveřejněné na Wattpadu mají několik tisíc přečtení. Ráda psala fanfikce, ale postupně si začala vytvářet vlastní postavy a vlastní světy. Také ji baví kreslit. Jejím snem je někdy uplatnit psaní a kreslení nebo malování zároveň. 

Do sbírky Poslední hodina a další povídky z dvaadvaceti hlav přispěla povídkou Dvojče.

Eliška Stočesová se narodila v červnu 2003 v Příbrami, kde navštěvuje třetím rokem Obchodní akademii. Poté by chtěla pokračovat ve studiu žurnalistiky na Masarykově univerzitě v Brně. Psaní se věnuje od svých 8 let. Její tvorbu tvořily pohádky o zvířátkách a kouzelných vílách. Později začala svá díla postupně zveřejňovat na webu Wattpad. Jedno z nich se zhruba měsíc drželo na prvním místě v kategorii teen fikce. Nejraději píše sci-fi nebo fantasy příběhy. Baví ji vymýšlet si vlastní světy s vlastními pravidly, ale nevadí jí ani romantika nebo temné drama. Jednou by chtěla vydat vlastní knihu.

Mezi její další koníčky patří skauting, vyrábění všeho, co ji jen napadne, a v neposlední řadě se věnuje aerobiku. Ráda tráví čas v přírodě se svým psem, projížďkami na kole nebo procházkami.

Do sbírky Poslední hodina a další povídky z dvaadvaceti hlav přispěla povídkou Poslední hodina.

Viktorie Šimoníková se narodila v červnu 2005 v Uherském Hradišti, kde nyní studuje na obchodní akademii obor veřejná správa.

Mezi její koníčky patří kreslení, malování, procházky v přírodě, ale hlavně čtení knih a psaní příběhů. Knihy miluje již od dětství. Když na základní škole napsala svůj první příběh, bylo jí jasné, že tím to rozhodně nekončí. Začala skládat básničky, psát příběhy a pohádky. Před necelými dvěma roky si do mobilu stáhla Wattpad, kde své příběhy poprvé zveřejnila a zveřejňuje doteď.

Její oblíbený citát: Všechny naše sny se mohou stát skutečností, pokud máme odvahu je následovat. – Walt Disney

Do sbírky Poslední hodina a další povídky z dvaadvaceti hlav přispěla povídkou Světlo dobra.

Veronika Volencová se narodila 8. prosince 2005 v Čáslavi, letos ukončila základní školu a po prázdninách bude navštěvovat SOŠ a SOU řemesel v Kutné Hoře, obor kosmetické služby. Vždy ji bavilo čtení knih i různých příběhů, které našla na internetu. Fascinuje ji tvůrčí proces, kdy si autor vymyslí příběh a v podobě slov ho přivede k životu. Když jednou hledala něco ke čtení s konkrétním tématem a nemohla nic takového najít, rozhodla se napsat si to sama. Brzy zjistila, že ji psaní baví, a tak se této činnosti začala ve svém volném čase více a více věnovat. Zúčastnila se na základní škole několika soutěží, ale přesně kterých a jak se v nich umístnila, si již nepamatuje. Od počátku prázdnin v roce 2016 začala publikovat na Wattpadu, kde má dnes již zveřejněné tři rozsáhlejší díla. Jedno z nich se umístnilo v kategorii boy obsahující více než čtyři tisíce příběhů na 67. místě. Stejné dílo se umístnilo v jiných kategoriích (murderer, murder, crime, prison) obsahující desítky dalších příběhů na 1., 2., resp. 7. místě.

Kromě psaní také ráda cvičí a poslouchá hudbu. Jejím snem je jednou vydat svoji vlastní knihu.

Do sbírky Poslední hodina a další povídky z dvaadvaceti hlav přispěla povídkou Doba dokonalá.

Mgr. Dagmar Zajacová se narodila v červenci 1990 v Bruntále, vyrůstala v jedné z okolních vesnic. Po absolvování základní školy vystudovala Všeobecné a sportovní gymnázium v Bruntále a poté speciální pedagogiku v Brně. Nyní pracuje v Plzni v oboru IT. Její první literární pokusy probíhaly v průběhu dospívání a bylo to „psaní do šuplíku“. Během studia psát přestala. K literární tvorbě se vrátila až po studiu.  V roce 2018 obsadila ve své věkové kategorii s povídkou Jeho vlastní vesmír první místo v soutěži Můj Svět, kterou pořádala Městská knihovna Frýdek-Místek. Mezi její další zájmy patří poslech hudby, háčkování, četba převážně sci-fi a též se zajímá o astronomii. Ráda by jednou dokončila vlastní knihu, poté ještě raději i více knih.

Do sbírky Poslední hodina a další povídky z dvaadvaceti hlav přispěla povídkou Smaragdová noc.